33121: हलश्च ============ **Padacheda:** हलः | S | 5 | 1 | च | S | 0 | 0 | Sutrartha --------- **** Vasu English Summary -------------------- And after a verb ending in a consonant, comes the affix घञ् (when the word to be formed is masculine and related to the verb as an instrument or a location and thereby the palatal is changed into guttural). Vasu English Translation ------------------------ And after a verb ending in a consonant, comes the affix घञ् (when the word to be formed is masculine and related to the verb as an instrument or a location and thereby the palatal is changed into guttural). The whole of the phrase within brackets is to be read into this *sutra* from *sutra* (3.3.118). This excludes घ. Thus लेखः 'a writing' (that in which something is inscribed); वेदः 'the *Veda*' (that by which all is known); वेषः 'dress' (that which is entered into); बन्धः 'obstruction'; मार्गः 'a way' (that on which they seek); अपामार्गः 'a plant' (that by which disease or the like is cleared away); रामः '*Rama*' (i. e. in which the devout delight). Bhashya ------- हलश्च (1106) (565 घञ्ञ्प्रत्ययविधिसूत्रम्॥ 3 । 3 । 1 । आ.34) (4072 वार्तिकम्॥ 1 ॥) - घञ्ञ्विधाववहाराधारावायानामुपसंख्यानम्- (भाष्यम्) घञ्ञ्विधौ अवहाराधारावायानामुपसंख्यानं कर्तव्यम्। अवह्रियन्ते अस्मिन्नवहारः। आध्रियन्तेऽस्मिन्नाधारः। एत्यैतस्मिन्वयन्त्यावावायः॥ हलश्च॥ 121॥ Kashika ------- पुंसि संज्ञायां करणाधिकरणयोश्चेति सर्वमनुवर्तते। हलन्ताद् धातोः करणाधिकरणयोर्घञ् प्रत्ययो भवति। घस्यापवादः। लेखः। वेदः। वेष्टः। बन्धः। मार्गः। अपामार्गः। वीमार्गः॥ Siddhanta Kaumudi ----------------- हलन्ताद्घञ् स्यात् । घापवादः । रमन्ते योगिनोऽस्मिन्निति रामः । अपमृज्यतेऽनेन व्याध्यादिरित्यपामार्गः । विमार्गः समूहनी ॥ Laghu Siddhanta Kaumudi ----------------------- हलन्ताद् घञ्। घापवादः। रमन्ते योगिनोऽस्मिन्निति रामः। अपमृज्यतेऽनेन व्याध्यादिरित्यपामार्गः॥ Padamanjari ----------- लेखःउलेखनी । वेष्टःउ वस्त्रादिः ।'विष्ट वेष्टने' । विद्येते ज्ञायेते अनेन धर्माधर्माविति वेदः । अपमृज्यतेऽनेन व्याध्यादिरित्यपामार्गःउ वीरुद्विशेषः । वीमार्गःउ समूहनी, पूर्ववत्कुत्वदीर्घत्वे ॥ Nyaas ----- `वेष्टः` इति। `वेष्ट वेष्टने` (धातुपाठः-255)। `मार्गोऽपामार्गः` इति। `{मृजू-धातुपाठः-} (धातुपाठः-1066)। `चजोः (7.3.52) इत्यादिना कुत्वम्, मृजेर्वृद्धिः, (7.2.114) `उपसर्गस्य घञि` (6.3.121) इति दीर्घः॥ Prakriyasarvasvam ----------------- हलन्तेभ्यस्तु संज्ञायां घञेवोक्तार्थयोर्न घः । वेदश्च लेख इत्यादि तेनाजन्तेभ्य एव घः ॥ १६३ ॥ Vartika ------- घञ्विधाववहाराधारावायानामुपसंख्यानम् ।